Proč se vydat na Korfu už v březnu?

Proč se vydat na Korfu už v březnu?

Několik slov úvodem

Obr. 1

Obr. 1

Byl konec února roku 2018 a já s Bárou seděl v příjemné hospůdce a nudou jsme projížděli internety. Z nenadání z Báry vypadla hláška, že náhodou našla zpáteční letenky na Korfu za 600 Kč v termínu posledního týdne měsíce března. Později jsem měl zjistit, že to úplně taková náhoda nebyla. Na nic jsme nečekali a letenky bookovali, ale za tuhle cenu byla k dispozici pouze jedna, druhá letenka vyšla na 1200 Kč. Ale i tak myslím, že 1800 Kč za dvě zpáteční letenky je celkem prima.

Ovšem pokud chcete cestovat levně, musíte pro to také něco udělat. Pro nás to znamenalo dopravit se nejprve do Katowic. To je město v Polsku, které opravdu stačí vidět z poza skla MHD (v březnu tedy určitě). Do Katowic jsme chtěli jet nejprve s ČD (ano, vážně s ČD) a to především kvůli časovému plánu příjezdu/odletu. Ale jak tak bývá tradicí, opět se něco zvrtlo a já si menším nedopatřením spletl sportovní letiště na jihu města s mezinárodním letištěm na severu městské aglomerace. Výsledkem bylo zjištění, že se letiště nenachází 5 km od centra, ale 40 km a že to pěšky z centra asi nestihneme. Českým Drahám jsme tedy přispěli na zlepšení jejich služeb a koupili jsme si nové jízdenky přes Flixbus, který vyrážel z Brna v 5:15 směr Katowice. Po opravdu krátké prohlídce Katowic a dlouhém čekání na odlet jsme se kolem půl čtvrté konečně vznesli směrem k Řecku.

Obr. 2

Obr. 2

Na Korfu jsme dosedli kolem 18:30 místního času. Itinerář jsme měli ve zkratce připravený takto. Pondělí – cesta na Korfu, půjčení auta, doprava k ubytování (přibližně ve středu ostrova). Úterý – projet severní část ostrova. Středa – projet jižní část ostrova. Čtvrtek – projet střední část ostrova včetně hlavního města Corfu Town, vrátit auto a ubytovat se v hotelu poblíž letiště. Pátek – dojít na letiště a odlet zpět domů (přes Bratislavu – to je taky ta cena za levné cestování).

Ostrov je poměrně malý a tři kompletní dny na poznání toho nejlepšího se zdá být dostačující, pokud tedy nechcete vysedávat dlouhé hodiny po hospodách a plážích, ale spokojíte se třeba jen s hodinkou.

Pondělí

Obr. 3

Obr. 3

O Katowicích už se raději zmiňovat nebudu a přejdu k událostem po příletu na Korfu. Jak již bylo řečeno, na ostrově jsme se chtěli přemisťovat osobním vozem. Auto jsme si vybrali ihned po zakoupení letenek přes portál rentalcars.com. Půjčení auta na tři dny vyšlo na necelých 1300 Kč a za benzín jsme utratili 35 €, cena benzínu se pohybovala v průměru 1,6 €/L (v březnu 2018). Po ostrově jsme najezdili 300 km.

Společnost, která nám měla zapůjčit auto, vyslala na letiště svého zástupce, který nás dodávkou dopravil k půjčovně. Zapůjčený Nissan Micra se ověřil jako skvělá volba pro řecké silnice. Pokud se ovšem nechcete pohybovat pouze po hlavních silnicích, kterých na ostrovně ale skutečně moc nenajdete. Většina zajímavých míst se nachází mimo hlavní tahy a šířka vedlejších cest k nim vedoucí je pravděpodobně přizpůsobena právě malým vozům (nebo motorkám).

Půjčení i vrácení vozu proběhlo bez problému, jen nás překvapila hláška slečny u pultu, že pojištění vozu se nevztahuje na defekty kol a podvozku. Po pár ujetých metrech po zdejších silnicích mimo město jsme vše pochopili a kolem osmé večer jsme se ubytovali v městečku Liapades v soukromém ubytování u malého řeckého muže a jeho ještě menší ženy. A protože jsme na ostrov přijeli v čase mimo hlavní sezónu, byla cena za ubytování také příjemná a za tři noci v apartmánu s výhledem na hory jsme utratili 2200 Kč.

Úterý

Obr. 4

Obr. 4

Druhý den ráno jsme se probrali do svěžího jarního rána (Bára by řekla „do zimy jako prase“) a za příjemných ranních patnácti stupňů jsme vyrazili prozkoumat severní část ostrova.

První zastávkou byl klášter ve městě Paleokastritsa. Písečné pláže jsou zde střídány vysokýmy skalními útesy a právě na jednom takovém byl vystavěn i zmíněný klášter (Obr. 1). Největší zajímavostí je ale osamocený útes v moři, který vysvětlován jako Odysseova zkamenělá loď (Obr. 2). Pojedete-li dále na sever, určitě neminete jednu z nejdůležitějších pevností na ostrově, tedy zříceninu. Hrad Angelokastro je vystavěn na opravdu brutálním útesu, ale odměnou je nádherný výhled na celou severní část ostrova (Obr. 3). V tom okamžiku si člověk opravdu uvědomí důležitost polohy hradu. Kromě hradeb a dalších reliktů zdí, zde dnes najdete už jen obnovovaný kostel a před ním šestici raně křesťanských hrobů ze 4. století vytesaných přímo do skály (Obr. 4).

V městečku Arillas se nacházela zastávka, do které jsem vkládal největší naděje – jediný pivovar na ostrově. Jedná se o poměrně mladý pivovar Corfu Beer, kde pivo za moc nestojí. Po návratu do ČR jsem se dozvěděl, že tam dojíždějí vařit pivo i čeští sládci, takže do budoucna to určitě potenciál má.

Celá severní část ostrova je oproti jihu hornatá a pobřeží skalnaté. Proto nemůžete minout útesy Cape Drastis (Obr. 5), je to jedno z nejhezčích míst na celém Korfu. Další zajímavé útvary můžete vidět v Sidari o pár kilometrů dále. Romantické povahy určitě zaujme kanál lásky Canal d’Amour. Co se stane, když jím žena proplave, si asi domyslíte.

Pokud jste fanoušci ruin a zaniklých sídel všeobecně, nevynechejte vnitrozemí ostrova. Poblíž Vrachleri můžete doslova najít opuštěné vrchnostenské sídlo ze 17. století s kostelem a zapomenutou zahradu (ideální k relaxu)(Obr. 6). Nelenošte ale moc dlouho, neboť nedaleko Loutses naleznete rovnou celou opuštěnou vesnici Old Perithia (Obr. 7). Zde můžete v tichosti navštívit nespočet prázdných domů v různém stavu zániku (Obr. 8). Několik jich je dokonce na prodej! V sezóně tu sice funguje hospůdka s občerstvením, ale jinak se jedná pouze o město duchů a lišek (Obr. 9). Nicméně zde žije i něco většího, co po sobě zanechává opravdu velká hov*na, o tom se Bára přesvědčila na vlastní nohu (Obr. 10).

Obr. 5

Obr. 5

S blížícím se soumrakem jsme se vydali do malebného města Kassiopi na poslední večeři toho dne. Mimo jiné zde najdete třeba byzantskou pevnost, ale čert to vem, když je hlad.

Asi nejužitečnější informace, kterou si z tohoto článku odnesete je ta, že v Řecku je hranice pro řízení automobilu po požití alkoholu 0,5 promile. Po večeři jsme se tedy vydali zpět do Liapades a jak už jsem výše rozjímal o stavu zdejších silnic, dá se říci, že jsme sever ostrova projeli na rychlostní stupeň č. 2 (z kopce i č. 3).

Středa

Obr. 6

Obr. 6

Další slunečné ráno nám přineslo opět několik úžasných cílů. Na cestu jsme vyrazili až v poledne a náhodou nám to vyšlo tak akorát, abychom poobědvali v paleolitické jeskyni Gardikiou Grava (Obr. 11), kde lidé obědvali už před 22 000 lety. Z okraje jeskyně se nabízí výhled na jižní část ostrova a na 1 km vzdálenou byzantskou pevnost Gardiki Castle. Cestou na jih také věnujte pozornost západnímu pobřeží. Zpozornět by měli především milovníci lodních vraků, jeden takový naleznete na pláži poblíž mestečka Agios Gordios (Obr. 12).

Poměrně zajímavým přírodním úkazem je jezero Lake Korrision, které je sladkovodní i přes to, že mezi ním a mořem je pouze 100 m široká přírodní bariéra. Jezeru také dodávají kouzlo písečné duny vátých písků, kterými je obklopeno. A když budete mít štěstí, můžete tu spatřit plameňáky.

Poslední zastávku středečního odpoledne byl opravdu nádherný palác Achilleion vystavěný v „neo“antickém stylu (Obr. 13). Palác si jako sídlo nechala postavit císařovna Sissi. Z informační cedule jsme se dozvěděli, že císařovna navštěvovala palác pravidelně vždy dvakrát do roka. Z toho jsme usoudili, že zde přebývala přesně 14 krát a z toho si můžete snadno dopočítat, kdy byl palác postaven. Pokud nejste na matiku, tak můžete za jednotnou cenu 8 € toto místo navštívit, projít si zahradu, kde naleznete množství soch filozofů a hrdinných válečníků včetně Achillea, nebo nádherné interiéry s luxusním vybavením a výzdobou.

Čtvrtek

Obr. 7

Obr. 7

Brzký návrat ze středečního putování jsme toho večera využili k dopití veškerých tekutých zásob a to včetně vína z vinice naproti apartmánu, které nám jako laskavost daroval majitel ubytování. Důsledky večerního mixu retsiny, piva, ouza a bílého vína jsme ještě ráno poněkud pociťovali a tak se Bára nabídla, že mi jako řidiči udělá pořádnou snídani na zotavení. Na cestu jsme vyrazili opět o něco později, chvíli po tom, co jsem si k snídani udělal volská oka se slaninou a se šašlikem co nám zbyl od večeře.

Čtvrtek jsme si celý vyhradili Korfu, tedy na hlavní město ostrova – Korfu. Ale ještě před příjezdem do města jsme museli udělat zastávku na nevyšší hoře ostrova s úctyhodnými 917 m n. m. Na vrchol Pantokratoru vede klikatá silnice po hřbetu hory plná zrádných zákrutů, což je skvělé. Ovšem pouze v případě, pokud za spolujezdce nemáte člověka, co před každou zatáčkou panikaří a vydává vysoké tóny. Odměnou vám je ale výhled na Albánii, pevninskou část Řecka a všechna ta místa, které jste předtím navštívili (Obr. 14). Cestou dolu Bára naštěstí zavřela úplně oči a tak jsme poměrně v klidu dojeli do města Korfu.

Obr. 8

Obr. 8

Nevýhodou cestováni do Řecka mimo sezónu je, že je drtivá většina památek a muzeí je pro veřejnost uzavřena nebo nějak omezena. Městu dominuje dvojice mořských pevností. Stará pevnost je vystavěna na skalním útesu, který byl od zbytku ostrova oddělen příkopem („průplavem“), takže je v podstatě ostrovem. Nová pevnost se nachází přesně na opačném konci města, a zatímco předchozí stará pevnost působí nedobytným dojmem právě díky umístění na vysokém skalisku, nová pevnost je opevněna trojicí mohutných stupňovitých zdí.

Mezi pevnostmi naleznete centrum města, které není třeba nějak popisovat. Je to zkrátka klasické řecké město, které asi jako jediné na ostrově žije i mimo hlavní sezónu. Najdete tu mnoho obchodů, restaurací, barů, pouličních umělců a koček. Kousek od letiště také naleznete dvojici malých ostrůvků, kde je na každém postaven menší kostelík (Obr. 15). K jednomu ostrůvku vede molo a k druhému se musíte vydat lodí.

Abych se také dostal k tomu, proč vlastně celý výlet na Korfu nebyl až zas takovou náhodou, je třeba upozornit na park na okraji centra města. Ten je totiž zasvěcen Geraldu Durrellovi, britskému spisovateli, který se jako v malý kluk se svou matkou a několika sourozenci přestěhoval na Korfu. Dle jeho knih o prožitém dětství na Korfu byl natočen i seriál The Durrells (Obr. 16), který jsem byl po našem návratu donucen shlédnout (a doporučuji ho). Není třeba dodávat, že Bára si tento seriál oblíbila a pak už jen čekala na tu správnou příležitost (a chlap v hospodě u piva odkývá všechno).

Odpoledne už jsme se jen ubytovali v hotelu Bretagne. Sice jedna noc vyšla na skoro stejnou sumu jako tři noci v Liapades (1700 Kč), ale výhodou byla jeho vzdálenost 100 m od letiště. Po ubytování a vrácení auta jsme si povyrazili do centra na dobrou večeři a na nějaký ten drink.

Pátek

Obr. 9

Obr. 9

Pátečním ránem jsme završili náš řecký výlet a v klidu jsme došli na letiště. Vždy když odlétám z nějaké země, snažím se dovést si nějaký typický produkt (zatím jsem vždy skončil u nějaké lahve). Pokud chcete opravdu něco ryze z Korfu, poohlédněte se po oranžovém likéru z kumquatu. Pokud si tyto plody hned nevybavíte, jsou to takové ty malinkaté oranžové citrusové plody, co se jí i se slupkou.

Následně už nás čekala pouze cesta do Bratislavy s prohlídkou centra ve velmi podobném stylu, jako tomu bylo v případě Katowic a dále pak cesta zpět do Brna.

Závěrem

Pokud to mám vše shrnout, tak z pohledu financí nás celý akční týden vyšel na 8700 Kč dohromady (bez kapesného). Z pohledu zážitku to bylo naprosto skvělé, počasí klaplo na jedničku, turistů bys pohledal a ostrov je koncem března ještě před příchodem spalujícího léta zelený a rozkvetlý. Města jsou malá a malebná a plná nikam nespěchajících Řeků. Na Korfu zřejmě ještě nějakou dobu ten čas postojí, prohlédněte si naše fotky a posuďte sami. Příště se tam třeba potkáme.

Martin

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.